Albert Voorn a dvě naplněná soustředění v Olomouci

Albert Voorn se svou jedinečnou systematikou dvakrát v Olomouci

Olomoucké soustředění s držitelem stříbrné medaile z OH v Sydney 2000 Albertem Voornem je pro mnohé již stálicí zimní přípravy. Letos se díky vysokému počtu zájemců naplnily dva termíny hned po sobě a holandský trenér tedy úřadoval hale v areálu Equine Sport Center šest dní v kuse.

Při obou termínech soustředění mohli diváci sledovat jezdce, kteří Voorna pravidelně zařazují mezi své zimní plány. Byli mezi nimi například Zdeněk Žíla, Nikola Bieliková či Radovan Cibere. K uvedeným stálicím se přidala také řada nováčků, kteří chtěli systematiku tohoto jezdce okusit na vlastní kůži.

První den tréninků Voorn tradičně začal větší rozpravou o své filozofii, která cílí na co možná nejjednodušší způsob komunikace s koňmi a také na welfare koních samotných. Albert Voorn je totiž známý především svým jedinečným přístupem. „Parkurový kůň nepotřebuje hlavu dole, nedostanete za to žádné body navíc. Nechejte koně nést si hlavu tam, kde je to pro ně přirozené z hlediska rovnováhy. Když budou na kruhu pohodlně ohnutí, nakonec sníží hlavu sami,“ vysvětloval jezdcům. „Vaši koně potřebují umět pouze zrychlit, zpomalit, jít doleva a doprava,“ dodával.

K tomu také zastává jednoduché pravidlo; buď dáváme brzdu v podobě ruky, nebo plyn v podobě šporny. „Pokud vás kůň tahá, potřebujete dát brzdu. Pokud však k tomu přidáte plyn, jen si děláte koně silnějšími,“ upozorňoval svěřence, kteří si v rámci prvního dne osahávali novou metodiku na cvičení v podobě skoků na kruhu a diagonálách.

Na něj navázalo cvičení dne druhého, kde se jezdci učili jednoduše točit a v rámci zaoblených nájezdů krátit čas na parkuru. „Už nad skokem udávejte koni vnitřní otěží směr, kterým pojedete. Tím se zvýší šance, že dopadne na správnou nohu a vy budete moci hned točit,“ říkal Voorn. A že za vnitřní otěž se přece nejezdí? Holandský jezdec vám potvrdí opak. On totiž jako jeden z mála v rámci jednoduchosti jezdeckého sportu propaguje jemnější vnější otěž. „Chcete-li jet doleva, není nic jednoduššího, než jemně použít levou otěž. Vnější otěž ale vždy musí dát to, co vnitřní otěž bere, abychom koni umožnili zatočit. Je však důležité se stále snažit v sedle dělat pouze nezbytné minimum a používat otěže i holeně s co nejmenší fyzickou silou,“ vysvětloval.

Poslední den soustředění pak dvojice nově nabyté vědomosti vyzkoušely na finálním parkuru. Voorn si obzvláště liboval nad uvolněností a klidem, které mnozí koně ukazovali. A jak by shrnul olomoucký tréninkový maraton sám trenér? „Motivovaní studenti, dobrá atmosféra, dobré jídlo. Všechny ingredience pro příjemnou práci,“ pochvaloval si.